Technické vlastnosti stavby
Nejčastějším problémem mobilních domů bývá nedodržení světlé výšky, která v obytných místnostech v rodinném domě musí být nejméně 2500 mm, v podkroví 2300 mm. Dalšími nedostatky mobilních domů sloužící k trvalému bydlení s podlahovou plochou větší než 50 m2 bývají jejich tepelné vlastnosti. Mobilní dům, stejně jako ostatní rodinné domy, musí splňovat požadavky energetické náročnosti budov. Průkaz energetické náročnosti budovy zpracovaný oprávněnou osobou je nutné doložit k povolení stavby.
Zákaz staveb mimo zastavěná území
Stavební zákon vychází ze základního principu, kterým je tzv. územní plánování. To znamená, že není možné postavit kdekoliv cokoliv pouze na základě toho, že mi pozemek pod stavbou patří – veškeré stavby musí korespondovat s územně plánovací dokumentací, kterou na nejvyšší a nejobecnější úrovni schvaluje vláda, na té nejnižší obce.
Zákon v § 18 odst. 5 stavebního zákona jasně říká, že až na výjimky se v nezastavěném území stavět nesmí.
Co je zastavěné území?
Zastavěné území a podmínky pro plánované stavby určuje územní, popřípadě regulační plán obce. V mnoha případech lze tento plán získat na webových stránkách obce. Nemá-li obec stránky zřízeny, je možné se obrátit na obecní úřad s dotazem, kde lze do územního plánu nahlédnout, popř. zda není momentálně v plánu jeho aktualizace.
Situace, kdy je pozemek určen k jinému účelu, než k bydlení či rekreaci
Je-li pozemek, na němž máme záměr něco postavit, zahrnut do územního či regulačního plánu, ale tento plán pro něj vymezuje jiné užití, než je možnost obytné zástavby, je situace velmi obdobná jako v případě nezastavěného území. Odchýlit se od územního či regulačního plánu není dovoleno. Může se přitom např. jednat o pozemek na kraji obce, který je již dlouhodobě holinou, ale v územním plánu je stále uveden jako „pozemek plnící funkci lesa“. Na takovém pozemku rovněž nelze umístit stavbu. Jedinou cestou je změna územního či regulačního plánu - tedy poměrně náročný proces.
Co lze mít na pozemku, který není určen k zástavbě?
Chceme-li mít na pozemku, který není určen pro umístění obytné stavby, nějaké zázemí pro občasnou rekreaci, nesmí se jednat o stavbu a nesmí se rovněž jednat o zázemí, která má dlouhodobý charakter (například původně pojízdný karavan na pozemku poněkud zapustí kořeny a stane se nepojízdným).
Rozdíl mezi výše zmíněným pojmem „výrobek plnící funkci stavby“ a karavanem (obytným přívěsem) je tedy mobilita. Jednoduše řečeno, je-li možné to, co jsme umístili např. na louku, a v čem občas přespáváme, připojit za automobil a bez dalšího odtáhnout, nejedná se o stavbu ani o výrobek plnící funkci stavby.
Zde je také nutno upozornit, že umístíme-li před karavan třeba betonovou terasu a karavan už na louce úspěšně přežil třetí zimu, jen obtížně lze dojít k závěru, že karavan sám o sobě je stále užíván coby mobilní zařízení.
Závěrem
Vlastníte-li louku či obdobný pozemek, který není primárně určen k zástavbě, není možné na něm umisťovat stavby.
Zaparkovat si na pozemku dočasně mobilní obytný přívěs až na výjimky možné je, neboť se o stavbu nejedná. Dozvíte-li se pak o jakémkoliv problému, zkuste navštívit příslušný úřad a zeptat se, v čem nesrovnalosti přesně spočívají a zda můžete některou svou činnost ke spokojenosti všech rozumně vyřešit.
Použité zdroje
Comments