Nájem bytu na dobu určitou je u pronajímatelů preferovanější variantou, protože v případě nespokojenosti s nájemcem má pronajímatel možnost nájemní smlouvu dále neprodlužovat. Nájem na dobu určitou se zpravidla uzavírá na jeden rok a po uplynutí doby platnosti se může nájemní smlouva prodloužit na neurčito nebo opět na jeden rok. Často se uzavírají smlouvy i jen na půl roku.
Nevýhodou nájmu na dobu určitou je pro nájemníky možné zvýšení nájemného po uplynutí doby nájemní smlouvy. Pokud má nájemník zájem o prodloužení stávající nájemní smlouvy, může pronajímatel změnit výši nájmu a podmínky nájmu. Na nájmy na dobu určitou se totiž na rozdíl od nájmu na dobu neurčitou nevztahuje zákonem daný limit na jednostranné zvýšení nájemného. Jak je to s výpovědí nájemní smlouvy? V případě smlouvy na dobu neurčitou může nájemce ukončit nájem bez uvedení důvodu s tříměsíční výpovědní lhůtou. U nájmu na dobu určitou tato možnost odpadá, pokud není přímo uvedena v nájemní smlouvě. V případě že je tato možnost ve smlouvě uvedena, musí být platná pro obě strany. Nájem na dobu určitou má stejné zákonné důvody na vypovězení jako nájem na dobu neurčitou, například neplacení nájemného nebo neodstraňování závad. Nájem na dobu určitou má i jeden speciální důvod na vypovězení nájmu. Jedná se o situaci, kdy se změní okolnosti nájemce tak, že nejde rozumně požadovat, aby pokračoval v nájmu. Patří sem změna místa práce nebo změna sociální situace. Toto právo na ukončení nájemní smlouvy má ze zákona pouze nájemce, pokud není ve smlouvě přiděleno oběma stranám.